Jan Konfršt : Vlastenectví - povídání s Janem
O přítomnosti....
Snad i o tom, co dělat, abychom se v budoucnosti neměli za co stydět.
2010, Euroservice 1999, vázaná,16x12 cm, 96 stran
Životní krédo autora:: Vyznávám všednost života
ve slovy těžko vyjádřitelné kráse výjimečnosti.
Vyznávám výjimečnost života
v nekonečné variabilitě jeho všednosti.
Autor říká v předmluvě: "Důvod, proč jsem se rozhodl napsat tuto knihu, je prostý. Zdaleka totiž nemám jistotu, že bychom měli svoji budoucnost zajištěnou v podobě světlých zítřků, Naopak jsem přesvědčen, že hodně vody ještě v řekách proteče, než zmoudříme natolik, abychom si jednou kupříkladu mohli říci:" Nemáme se za co stydět, konečně jsme přišli na to, jak dát životu opravdu smysluplnou náplň."
Máme před sebou jistě vznešený cíl. Důležité však je o něm nikoliv pouze snít, ale uvědomit si,že bez práce jej nelze dosáhnout. Jedno z nejznámějších českých přísloví:"Bez práce nejsou koláče," známe snad všichni. Je dobré si jej připomenout ve spojení s druhem lidské činnosti, která v nás budí velmi široké spektrum pocitů: S politikou....
Psal jsem tuto knihu s jasným záměrem. Přispět, byť jakkoliv maslým dílem, k bourání představy, že nic nelze, přinejmenším ve spojení s politikou, změnit. Není to pravda!
Za prvé se jedná o generalizující pohled, který nemá oprávnění ze své podstaty. Za druhé jsme vykročili cestou osobní proměny jakmile začneme přemýšlet, co bychom mohli změnit alespo
ń ve svém okolí, když už ne na celostátní úrovni. Po hlubším zamyšlení se nad touto skutečností možná dospějeme k závěru, že jsme dosud ve svém životě pro sebe neudělali více. Vždyť přijetí možnosti změny pohledu na události kolem nás může mít následně dopad daleko širší. Nikoliv již pouze ve vztahu k politice, ale v osobním životě ve vztahu k sobě. Jedna z možností, proč nás politik svým projevem dovádí až do stavu nepříčetnosti, je skutečnost, že je vlastně jen oním pověstným zrcadlem vesmíru, v němž se vidíme, a proto se na něj, místo na sebe, tak zlobíme.
Život nám poskytuje nepřeberné možnosti, díky nimž si můžeme více uvědomit, kým vlastně jsme a zamyslet se nad pocity, jimiž se při svém Hledání doprovázíme. Je dobré učit se jim rozumět a využívat je ku svému prospěchu co nejvíce - a s otevřeným hledím. Bez předsudků a falešných představ. Změnit lze mnohé. Stačí se rozhodnout pro první krůček a lavina se může začít valit s kopce dolů do údolí.
Stačí začít.
Že nevíme jak?
Důležitější je vědět proč, a bude-li motivací snaha po nápravě stavu věcí veřejných, pak si již každý najdeme i svůj způsob jak.
Nikdy není pozdě začít.
Tvořivý život je o stále nových začátcích.
Jednou jedinou myšlenkou můžeme změnit svůj pohled na něj.
Ale – chceme opravdu?
Každý má své představy o ideálním světě a snad i proto se do posledního detailu nemůžeme shodnout ani se svým nejbližším. Přesto bychom si měli přát, abychom se ve svých představách postupně sbližovali a osobní činností svá přání naplňovali.
Žít ve společenství lidí znamená jít za svojí vizí a nechat se doprovázet porozuměním pro odlišný názor druhého. Především však takováto náplň života s sebou nese uplatňování aktivity a loučení se s lhostejností vůči svému okolí.
Chceme-li tedy opravdu žít ve společnosti, v níž žít „stojí za to“, nezbývá než se hluboce zamyslet nad svým postojem k věcem veřejným. Jsme na prahu volebního roku, který může být i rokem velké příležitosti. Máme přece nejen možnost, ale i právo projevit svůj názor a ovlivnit dění kolem sebe. Nápravy věcí veřejných nelze totiž dosáhnout jinak, než pozvednutím svého hlasu.
Svůj názor na chod věcí veřejných jsem v minulosti zveřejnil nejednou. Vyjádřit se k němu zevrubně jsem se rozhodl na přelomu loňského a letošního roku. Napsal jsem knihu s názvem VLASTENECTVÍ. Vychází v těchto dnech a protože myšlenky v ní obsažené považuji právě v souvislosti s blížícími se volbami za závažné, zveřejňuji ukázky z ní i na těchto stránkách.
Ukázky z knihy:
A další kapitoly, jako například: Lobbismus, Korupce, Odpovědnost, Vlastenectví...
Kniha Jana Konfršta je nevelká rozsahem, ale ucelená svým sdělením. Nabízí čtenáři zcela obyčejné úvahy, které jistě v různých dílčích souvislostech napadnou snad každého z nás. Přesto nás zavádí do jiného světa. Do světa i námi zřídka vyslovených úvah, nepostrádajících čistotu. Oproštěných od krátkodobých cílů, překonávajících vlastnosti, o kterých sami víme, že jsou nežádoucí. Z dílčích úvah vyplývají nezpochybnitelné souvislosti o našem poměru k pravdě, věcem veřejným a k lásce. Pravdy tak zřejmé a hluboké zároveň, že je nelze odmítnout. V souhrnu je můžeme označit slovem -vlastenectví.
Autor nezůstává však pouze u analýzy: ukazuje alternativy, díky nimž můžeme uspět při hledání takových východisek do budoucna, která by měla smysl. Záleží jen na nás, zda odevzdaně přijmeme dnešní svět s tolika nebezpečnými jevy, nebo začneme na sobě pracovat a fatální následky se tak pokusíme odvrátit.
